Co číst - teologie, filosofie a politologie

Před pár lety (asi v roce 2007) jsem byl jedním brněnským advokátem požádán, abych vypracoval seznam doporučené literatury v oborech, které jsou mi zvláště blízké – teologie a náboženství, filosofie a politická filosofie a politologie. Věřím, že případným zájemcům tento krátký (nijak si svou úplnost nárokující) přehled poslouží trochu se zorientovat v tom, co se vyplatí číst v těchto oborech.

Teologie a náboženství:

V češtině vyšlo mnoho knih současného papeže Benedikta XVI., který je špičkovým teologem. Vynikající a přístupné jsou především jeho rozhovory o základních věcech křesťanství a budoucnosti církve Bůh a svět (Barrister & Principal, Brno 2005), Úvod do křesťanství (Petrov, Brno 1991 a nové vydání vyšlo v Karmelitánském nakladatelství, Kostelní Vydří 2007), Ježíš Nazaretský (Barrister & Principal, Brno 2007) či Církev jako společenství (Zvon, Praha 1995). Ratzingerovy názory na politiku představují především soubor přednášek nazvaný Pravda, hodnoty a moc. Prubířské kameny pluralistické společnosti (CDK, Brno 1996) a kniha Evropa. Její základy dnes a zítra (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005). Z dalších jeho prácí stojí též za pozornost Duch liturgie (Barrister & Principal, Brno 2006) a Eschatologie. Smrt a věčný život (Barrister & Principal, Brno 2004).

Vyšla též díla hlavních katolických teologů 20. století jako Karl Rahner (především jeho Základy křesťanské víry. Trinitas, Svitavy 2002, ale také ), Romano Guardini (Svět a osoba. Trinitas, Svitavy 2005, O modlitbě. Uvedení do školy křesťanské modlitby. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006), Pierre Teillhard de Chardin (Vesmír a lidstvo. Vyšehrad, Praha 1990), Charles Journet (Zlo. Krystal OP, Praha 1998), Hans Urs von Balthasar (Kordula anebo vážný případ. Křesťanská akademie, Řím 1987, Cesty k ujasnění. Rozlišování duchů. CDK, Brno 1998, Křesťansky meditovat. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2001), Yves Congar (Za církev sloužící a chudou. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1995), Henri de Lubac (Katolicismus. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1995), Johann Baptist Metz (Úvahy o politické teologii. OIKOYMENH, Praha 1994) či Walter Kasper (O víře. Cesta, Brno 1990, Dogma pod Božím slovem. Vyšehrad, Praha 1996, Uvedení do víry. Trinitas, Svitavy 2003). Obzvláště mám rád a doporučuji Balthasara, Congara, Kaspera, Lubaca a Ratzingera.

Dobrým úvodem do teologie je kniha Základy teologie (Barrister & Principal, Brno 2000) francouzského filosofa Clauda Tresmontanta.

Z českých autorů lze zmínit především Ctirada Václava Pospíšila (Hermeneutika mystéria. Krystal OP a Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří a Praha 2005 a Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel. Krystal OP a Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří a Praha 2006). Mezi další význačné teology patří Karel Skalický, Josef Dolista, Pavel Ambros či Václav Ventura. Z generace teologů, pro něž největší univerzitou byl kriminál, lze doporučit především knihy Josefa Petra Ondoka (Důkaz nebo hypotéza Boha? Trinitas, Svitavy 1998, Bereme smích vážně? Trinitas, Svitavy 2000) a Josefa Zvěřiny. Mimořádně zajímavým autorem je i Jan Konzal (Křesťanovy slepé uličky. Síť, Praha 1999, Orientace. Síť, Praha 2005).

Vztah katolicismu a politiky rozebírá kniha Petra Fialy Katolicismus a politika. O politické dimenzi katolicismu v postmoderní době (CDK, Brno 1995). Vztahem náboženství a politiky v Evropě v historické perspektivě se zabývá francouzský historik a politolog René Rémond (Náboženství a společnost v Evropě. NLN, Praha 2003). Originální vhled do proměn vztahů mezi náboženstvím, kulturou a politikou v dějinách a v současnosti západní společnosti nabízí francouzský filosof Marcel Gauchet (Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné. CDK, Brno 2004; Dějinný úděl. Rozhovory s F. Azouvim a S. Pironem. CDK, Brno 2006).

O smíření kapitalismu a křesťanství se snaží ve svých knihách Michael Novak.

Co se týče jedné z hlavních otázek současné světové politiky, tj. vztahu islámského světě a Západu jsou kromě prací českých islamistů Kropáčka, Mendla či Müllera cenné práce Pavla Barši Západ a islamismus. Střet civilizací, nebo dialog kultur? (CDK, Brno 2001) a francouzského politologa Gillese Kepela Boží pomsta. Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět (Atlantis, Brno 1996). Nedávno pak vyšla v češtině další Kepelova kniha Válka v srdci islámu (Karolinum, Praha 2006).

Filosofie obecně a politická filosofie zvláště:

Anzenbacher, Arno 2004. Úvod do filosofie. Praha: Portál. (Nejlepší systematický úvod do filosofie v češtině nabízí kniha německého autora, která byla prvně vydána u nás již před rokem 1989. Vynikající uvedení do základních disciplín filosofie v kapitolách nazvaných Skutečnost - ontologie, Poznání - noetika, Člověk - antropologie, Etika a Bůh. Autor je navíc autorem kvalitních úvodů do etiky a sociální nauky církve.)

Anzenbacher, Arno 2001. Úvod do etiky. Praha: Academia. (Kniha se zabývá empiristickou etikou, kam patří např. hédonismus a utilitarismus, pojmy jako morální princip a svobodná vůle, problematikou svědomí, norem a mravnosti, pojmy jako ctnost, štěstí a smysl, a také moderními teoriemi jako např. historickým materialismem, psychoanalýzou, existencialistickou etikou, etikou diskursu a komunikace, či analytickou etikou. Autor má blízko ke křesťanství, proto jsou kritizovány i ty koncepce, ze kterých se jinak v mainstreamovém liberálním diskursu bezmyšlenkovitě a nekriticky vychází.)

Anzenbacher, Arno 2004. Křesťanská sociální etika. Brno: CDK. (Jde opět o systematický a velice přístupný přehled sociální etiky z perspektivy křesťanské filosofie a morální teologie.)

Ricken, Friedo 1995. Obecná etika. Praha: OIKOYMENH. (Německý jezuita se snaží položit si otázku o základech morálky: v jeho velice hutné a obtížné knize mu jde o vyjasnění základních pojmů, diskusi o možnosti mravního poznání a morálních soudů. Definuje pojem a úlohu etiky a diskutuje nonkognitivní i kognitivní teorie. Zabývá se pojmem dobrého i pojmem morálního jednání, či univerzalizací a transcendentálním zdůvodněním norem. Zajímavé jsou kapitoly o člověku jako účelu o sobě coby principu morálky a vztahu násilí a svobody svědomí).

Předchozí díla jsou vyloženě systematická, tj. nesnaží se o chronologický popis lidského myšlení. Dějin filosofie existuje nespočet.

Originální systematický a kritický úvod do základních disciplín nabídl neakademický filosof Jiří Fuchs (Filosofická logika, Noetika, Ontologie, Theodicea, Problém duše a Problém osobnosti, vše v nakladatelství Krystal). Z křesťanských filosofů bych zvláště doporučil práce Clauda Tresmontanta Základní pojmy křesťanské metafyziky (Aula a Křesťanská akademie v Římě, Praha 1994) či provokující knihu Reného Girarda Obětní beránek (NLN, Praha 1997).

Swift, Adam 2005. Politická filosofie. Praha: Portál. (v češtině základní úvod do politické filosofie, stručný, přehledný a kritický. Kniha, která je rozdělená do čtyř kapitol: sociální spravedlnost, svoboda, rovnost a pospolitost, nabízí orientaci v hlavních debatách tohoto oboru)

Shapiro, Ian 2003: Morální základy politiky. Praha: Karolinum. (renomovaný autor z Yale se ve své knize zaměřuje na různé teorie politické legitimity, jež představují tradici utilitaristickou, marxistickou, společensko-smluvní, anti-osvícenskou a demokratickou. Tento rozbor má umožnit čtenářům pochopení intelektuální tradice, které utvářely politickou argumentaci Západu po několik minulých století)

Miller, David (ed.) 2000. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal. (rozsáhlé dílo napsané předními odborníky na politickou filosofii. Užitečná pro rychlé vyhledání základních konceptů politického myšlení)

Scruton, Roger 1999. Slovník politického myšlení. Brno: Atlantis. (originální zamyšlení nad základními pojmy politického myšlení. Autorovi, známému britskému konzervativci, vyšly též v češtině knihy jako např. Průvodce inteligentního člověka filosofií. Barrister & Principal, Brno 2003 či Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře. Academia, Praha 2003.)

Sborník základních textů autorů jako J. Rawls, R. Nozick, R. Dworkin, Ch. Taylor, I. Berlin atd. lze najít v knize Kis, János (ed.) 1997. Současná politická filosofie. Praha: OIKOYMENH. Z hlavních autorů současné politické a právní filosofie vyšlo již v češtině: Rawls, John: Teorie spravedlnosti, Victoria Publishing, Praha 1995; Dworkin, Ronald: Když se berou práva vážně, OIKOYMENH, Praha 2001; F.A. Hayek: Právo, zákonodárství a svoboda, Academia, Praha 1994 (od Hayeka vyšlo též mnoho dalších knih); H.L.A. Hart: Pojem práva, Prostor, Praha 2004; K.R. Popper: Otevřená společnost a její nepřátelé I. a II., OIKOYMENH, Praha 1994; Berlin, Isaiah: Čtyři eseje o svobodě, Prostor, Praha 1999; MacIntyre, Alasdair: Ztráta ctnosti. K morální krizi současnosti. OIKOYMENH, Praha 2004; Fuller, Leon: Morálka práva. OIKOYMENH, Praha 1998; Kelsen, Hans 2000. Všeobecná teorie norem. MU, Brno 2000. V nakladatelství FILOSOFIA pak vychází drobnější práce autorů jako Ch. Taylor (Multikulturalismus a politika uznání, Etika autenticity), M. Walzer (Interpretace a sociální kritika), či J. Habermas (Strukturální přeměna veřejnosti, Teorie demokracie dnes, Problémy legitimity v pozdním kapitalismu) či sborníky (Spor o spravedlnost, Spor o liberalismus a komunitarismus, etc.). Vyšlo samozřejmě množství děl klasiků od Platóna a Aristotela po Kanta a Hegela.

Zajímavé kritické analýzy modernity z hlediska dějin politických idejí pak představují díla Leo Strausse (Eseje o politické filosofii, OIKOYMENH, Praha 1995. Nedávno též vyšla jeho kniha Obec a člověk. OIKOYMENH, Praha 2007) a Erica Voegelina (Nová věda o politice, CDK, Brno 2000, Kouzlo extrému. Revolta proti rozumu a skutečnosti, Mladá fronta, Praha 2000). Oba dva autoři jsou v zahraničí daleko více diskutováni než u nás. Strauss byl před pár léty považován některými komentátory za nejvlivnějšího filosofa současnosti, protože mezi jeho žáky byly mnozí američtí neokonzervativci (např. Paul Wolfowiz). Oba dva mají blízko ke klasické filosofie Platóna a Aristotela. Voegelinovým přítelem byl český rodák Mikuláš Lobkowicz, dlouholetý prezident univerzity v Mnichově, který ve své knize Duše Evropy (Vyšehrad, Praha 2001) nabízí zajímavé úvahy nad tématy jako krize pravdy, intelektuál: prorok nebo metafyzický revolucionář, křesťan v politice, křesťanská odpovědnost za budoucnost, či duchovní odkaz Evropy.

V češtině též konečně vyšlo hlavní dílo kontroverzního politického a právního teoretika Carla Schmitta (Pojem politična. CDK a OIKOYMENH, Brno a Praha 2007).

Politologie:

Nejslavnějším Čechem působícím na zahraničních univerzitách byl Arnošt (Ernst) Gellner (Národy a nacionalismus, Josef Hříbal, Praha 1993, Rozum a kultura, CDK, Brno 1999, Podmínky svobody. Občanská společnost a její rivalové, CDK, Brno 1997 etc.).

Velká pozornost byla věnována překladu základních knih o totalitarismu (když s nimi srovnáme první díl Čermákovy pentalogie, vidíme, že je nesmírně kvalitní): Arendt, Hannah: Původ totalitarismu I-III. OIKOYMENH, Praha 1996 (důležité jsou i její další studie O násilí či Mezi minulostí a budoucností), Talmon, Jacob L.: O původu totalitní demokracie. Politická teorie za Francouzské revoluce a po ní. SLON, Praha 1998, Aron, Raymond: Opium intelektuálů. Mladá fronta, Praha 2001, Aron, Raymond: Demokracie a totalitarismus, Atlantis, Brno 1993, Bauman, Zygmunt: Modernita a holocaust. SLON, Praha 2003, Maier, Hans: Politická náboženství. Totalitární režimy a křesťanství. CDK, Brno 1999, Besançon, Alain: Nemoc století. Komunismus, nacismus a holocaust. Themis, Praha 2000.

Zřejmě nejlepším úvodem do politické vědy v češtině je překlad knihy dvou německých badatelů Dirk Berg-Schlossera a Theo Stammena (Úvod do politické vědy. ISE, Praha 2000). Přehled hlavních politologických teorií nabízí pražská politoložka Blanka Říchová (Přehled moderních politologických teorií. Portál, Praha 2000). V rámci teorie demokracie je základním úvodem editovaný brněnskými politology Vítem Hlouškem a Lubomírem Kopečkem (Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. MPÚ MU, Brno 2003). Z původních knih o demokracie jsou nejdůležitější: Sartori, Giovanni: Teória demokracie. Archa, Bratislava 1993; Robert Dahl: Demokracie a její kritici. Victoria Publishing, Praha 1995; Schumpeter, Joseph 2004. Kapitalismus, socialismus a demokracie. CDK, Brno 2004. Existuje přeložen též stručný a velice srozumitelný průvodce pro občany O demokracii od Roberta Dahla (Portál, Praha 2001).

Co se týče uspořádání světové politiky po konci bipolarity, tak klíčové zůstávají knihy F. Fukuyamy (Konec dějin a poslední člověk. Rybka Publishers, Praha 2002) a S.P. Huntingtona (Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Rybka Publishers, Praha 2001), díla, které jsou sice zjednodušující, ale důležité v rámci snahy postihnout další vývoj dějin po pádu železné opony. Obě dvě vyvolaly množství kritik, ale staly se "klasickými", i když pro mnohé spíše jako odstrašující příklad. I další knihy Fukuyamy a Huntingtona byly přeloženy do češtiny. Tváří tvář proliferaci nedemokratických režimů je nesmírně důležitá Zakariova kniha, určená opět pro širokou veřejnost, Budoucnost svobody (Academia, Praha 2004). Rozdíl mezi evropskou a americkou vizí světa reflektuje ve svém proslulém eseji americký neokonzervativec Robert Kagan (Labyrint síly a ráj slabosti. Amerika, Evropa nový řád světa. NLN, Praha 2003), podle něhož jsou Američané z Marsu a Evropané z Venuše. Vyšlo též několik knih od předních amerických politiků a zároveň vysokoškolských profesorů jako Henry Kissinger či Zbigniew Brzezinski. Kriticky reflektuje americkou zahraniční politiku v současnosti nejvýznamnější český politický filosof, levicový liberál Pavel Barša (Hodina impéria. Zdroje současné zahraniční politiky USA, MPÚ, Brno 2003). Co se týče fenoménu globalizace, klasickou se stala kritika fungování IMF a WB z pera amerického ekonoma, nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze (Jiná cesta k trhu. Hledání alternativy k současné podobě globalizace. Prostor, Praha 2003). O problematice Izraele a Palestiny píše skvěle Marek Čejka (Judaismus, politika a stát Izrael, MPÚ, Brno 2003; Izrael a Palestina. Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Centrum strategických studií, Brno 2005). Zajímavé sondy do politických problémů střední Evropy najdeme v několika knihách britského historika Timothy Gartona Ashe. Přehlednou analýzu vývoje českého politického systému nabízejí brněnští autoři S. Balík, V. Hloušek, J. Holzer a J. Šedo (Politický systém českých zemí 1848-1989. MPÚ MU, Brno 2003). O problematice Evropské unie představuje „bibli“ kniha Petra Fialy a Markéty Pitrové Evropská unie (CDK, Brno 2003). Otázkami, před kterými stojí v současnosti evropské země, se podnětným způsobem zabývá ve své knize Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace (Barrister & Principal, Brno 2007) Petr Fiala.